Udržitelná energetika v rukou obcí a občanů

Komunitní energetika je součástí energetické transformace. Foto: www.greenallianceblog.org.uk

V praxi to pak vypadá tak, že se obec, skupina občanů a místní podnikatelé dohodnou na vybudování vlastního energetického zdroje pro lokální spotřebu. Spoluvlastníci zdroje jsou zároveň odběrateli vyrobené energie a případné přebytky prodávají buď do běžné sítě, nebo ostatním obyvatelům obce a blízkého okolí. Stávají se tzv. aktivními zákazníky/samospotřebiteli, pro které se zažilo označení prosumer (z anglického producer a consumer). Členem energetické komunity se mohou stát také lidé z jiného regionu, kteří mají zájem o rozvoj komunitních OZE a rozhodnou se projekt finančně či jinak podpořit.

Energetickým zdrojem mohou být například solární, větrné či malé vodní elektrárny s možností akumulace energie, bioplynové stanice s kogenerační jednotkou pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, komunitní výtopny využívající OZE, komunitní dobíjecí a plnicí stanice poháněné energií vyprodukovanou v rámci společenství. Může se jednat také o systémy aktivního hospodaření s energií.

Energetické komunity/společenství mohou mít jakoukoliv právní formu (nejběžněji družstva nebo spolky), jejich primárním cílem však nesmí být tvorba zisku, ale uspokojování environmentálních, ekonomických a sociálních potřeb svých členů. Český právní řád zatím institut energetických společenství nezná, změnu by však měl přinést nový energetický zákon, který musí transponovat platné směrnice EU. Dominantním příkladem komunitní energetiky u nás jsou města a obce, které však vzhledem k aktuálním předpisům nemohou vyrobenou elektřinu distribuovat přímo svým obyvatelům.

Přínosy i bariéry komunitní energetiky

Komunitní energetika představuje možnost energetické decentralizace, demokratizace a dekarbonizace. Jednou z jejích hlavních výhod je, že peníze vygenerované v regionu zůstávají v regionu – ať už přímo u členů družstva, kterým se navrací počáteční investice a navíc benefitují z nižších cen energie, v podobě nových pracovních příležitostí, nebo v rámci investic do veřejné infrastruktury. Rozvoj komunitních projektů OZE má pozitivní dopad na podíl nové instalované kapacity OZE ve vlastnictví státu, přináší obyvatelům investiční příležitosti a posiluje lokální konkurenceschopnost.

Komunitně vyrobená energie představuje energetickou soběstačnost a nezávislost. Jsou využívány lokální, nevyčerpatelné a bezemisní zdroje energie. Navíc jsou zabezpečeny dodávky energie i v případě výpadku sítě. Vzhledem k demokratickému řízení komunitních projektů se zvyšuje angažovanost veřejnosti a soudržnost mezi místními. Aktivní zákazníci mají větší kontrolu nad lokální energetikou a přijímají větší zodpovědnost za svou spotřebu. Komunitní energetika může být také řešením a prevencí tzv. energetické chudoby, kterou je zasaženo až 20 % českých domácností.

Energetické komunity však čelí také množství překážek. Tou největší je nízká legislativní, administrativní, finanční i technická podpora ze strany státu. Zákony řady evropských zemí dosud neumožňují vznik energetických komunit, případně nastavují nevhodné podmínky pro jejich fungování a hrají ve prospěch velkých společností. Založení energetického společenství obnáší velkou zodpovědnost, nutnost zavést energetický management a zajistit odbornou pracovní sílu, což je pro řadu v tomto odvětví nezkušených obcí komplikované a často demotivační.

Dalším významným problémem je neochota soukromníků investovat do komunitních projektů, které ve většině případů fungují na principu neziskovosti a mají spíše společenský přesah. S tím se pojí také riziko kapitalizace majetku a potlačení členského principu, kdy se družstva s vidinou lepších výnosů vychylují hluboko do tržního sektoru a dochází ke změnám právní formy. S komerčnějšími energetickými družstvy se můžeme běžně setkat například ve Švédsku či Německu.

Více k tématu >>