Když máte tu čest a výsadu pečovat... z pohledu realizačního týmu projektu

30 . 6 . 2018

Na její vlídné tváři se rýsuje jemný úsměv. Má přimhouřené oči a odpočívá ve svém oblíbeném křesle. Působí tak spokojeně. Komu by přišlo na mysl, že právě tato osůbka nedávno překonala tolik překážek, které ji život postavil do cesty. A to už vůbec nemluvě o její nejbližší rodině. Ta totiž s láskou, odvahou a odhodláním vyšla naproti nové a nelehké životní zkušenosti. Jejich babička ještě donedávna žila samostatně ve svém bytě. Ačkoliv ji už jistou dobu doprovázela Alzheimerova choroba, s občasnou pomocí rodiny vše zvládala vlastními silami. Pak nastal zlom. Objevily se vážné zdravotní problémy a musela být hospitalizovaná. Bylo jisté, že po propuštění z nemocnice se už nebude moci vrátit do svého bytu a bude potřebovat celodenní pomoc druhé osoby.

Její nejbližší se tak znenadání ocitli před velkou výzvou. Jak péči zorganizujeme? Zvládneme to? Co vše k tomu budeme potřebovat? Jak skloubíme péči se zaměstnáním? Pomůže nám někdo? Nejistota a obavy z neznáma. Na druhé straně však láskyplný vztah k babičce, vděčnost za její celoživotní starostlivost a obětavost přiměly rodinu k rozhodnutí zhostit se péče.

Na začátku to byla velká neznáma, bylo toho potřeba hodně obstarat a „naučit se v tom chodit“. Rodina v tom však nezůstala sama. Rozhodla se využít bezplatnou nabídku projektu Slezské diakonie s názvem Podpora pečujících osob v Pobeskydí a obrátila se s prosbou o pomoc na náš tým.

Zanedlouho jsme se tak s rodinou a jejich babičkou setkali osobně. Navštívili jsme je v jejich domě a blíže se seznámili s jejich situací. V návaznosti na jejich potřeby jsme pak poskytli potřebnou podporu. Nejdříve rodina využila pomoc se zařízením příspěvků, nechala si poradit, jakými pomůckami babičce vhodně vybavit byt a ocenila také možnost si bezplatně zapůjčit elektrickou polohovací postel. Kromě toho ji naše zdravotní sestra zaučila, jak aplikovat předepsané injekce a konzultovala s ní zdravotní obtíže babičky. Terénní pracovnice zase pečujícím poskytly zácvik, jak správně používat kompenzační pomůcky či jak babičce vhodně dopomoci s přemísťováním se po bytě apod. Mimoto rodina velmi uvítala, že v rámci projektu mohla využít zastoupení v péči. Všichni rodinní příbuzní jsou totiž zaměstnaní a nedařilo se jim sehnat žádnou sociální službu, která by měla volnou kapacitu a mohla by okamžitě začít babičce zajišťovat dopomoc v době, kdy jsou její blízcí v práci. Naše terénní pracovnice tak zajistily dohled po nezbytně nutnou dobu a po čase je pak již vystřídaly asistentky služby osobní asistence. Tímto však námi poskytovaná podpora neskončila.

Rodina se může účastnit tematických workshopů vedených různými odborníky (psychologem, fyzioterapeutem, či odborníkem na oblast demence) nebo docházet na svépomocné skupiny. Ty jsou místem setkávání se pečujících osob s cílem vzájemně se podpořit, předat zkušenosti a zjistit, že v podobné situaci nejsou sami.

Zkušenost této rodiny zdaleka není jedinou, se kterou jsme se za dobu fungování projektu již setkali. Každá pečující osoba, která využila podpory projektu, nás obohatila svým osobním příběhem. A ačkoliv je možné najít společné rysy těchto příběhů, každý je nakonec jiný. Troufám si tak tvrdit, že přínos projektu není pouze jednostranný, ale profitují z něho všichni zúčastněni. Soudím tak nejen podle pozitivních zpětných vazeb, kterých se nám dostává od pečujících, ale také podle postřehů členů našeho týmu.

„Když se zamyslím, čím mě práce v projektu obohatila nebo co mi přinesla, tak musím říct, že mě naučila pokory a úcty vůči stáří. Když jsem odjížděla z poslední služby u jedné rodiny, řekli mi, že jsme do jejich života přinesli světlo“, vypráví terénní pracovnice a dále pokračuje: „Náplní projektu je pomoc pečujícím v Pobeskydí. To mluví za vše. Pomoc bychom měli brát jako samozřejmost v životě, ale bohužel není tomu tak vždy v dnešní společnosti. Náš projekt tuto pomoc předurčuje, což je moc fajn. Pečující jsou vždy překvapeni, že pomoc je bezplatná, a že jsme ochotni jim pomoci v jejich aktuální nelehké situaci. Do osobního života mi projekt přináší dobrý pocit z pomoci druhým v jejich nouzi, pár báječných opravdových přátel z kruhu projektového týmu a chuť víc a víc pomáhat.“ Naše zdravotní sestra ji doplňuje slovy: „Projekt samotný je pro osoby pečující o blízkého člověka dle mého názoru velkým přínosem. Zejména ve chvílích, kdy pečující není na tuto náhlou změnu připraven, a k běžným starostem normálního života přibývají starosti o člena rodiny, jež potřebuje celodenní péči. Najednou je třeba vyřídit úřady, lékaře a není nikdo, kdo by pečující osobu v domácnosti, byť jen na chvíli, zastoupil a poskytl potřebnou pomoc a podporu. Projekt je v každém případě velkým přínosem pro ekonomicky aktivní populaci, které do života významným způsobem zasáhla nemoc či jiné postižení blízké osoby. Z mého pohledu má projekt velkou budoucnost a potenciál. Jsem ráda, že jsem jeho součástí.“

Osobně jsem přesvědčena, že za tuto poslední větu by se podepsali všichni pracovníci projektu.

 

Za realizační tým projektu Magda Walach

(pomoc najdete v SEN centrum Třanovice 188, 7.00 - 15.00 hod. a na +420 739 392 024, podpora.pecujici@slezskadiakonie.cz)