Krajina

Území, na kterém Místní akční skupina Pobeskydí působí, lze z fyzickogeografického pohledu rozdělit na tři základní celky:

• horský masív Beskyd (vyplňující jižní a jihozápadní část zájmového prostoru),
• okrajové části Ostravské pánve (severní okraj zájmového prostoru),
• oblast přechodnou (neostře vymezená oblast pahorkatin a vrchovin)

Beskydy jsou z geologického hlediska utvářeny různě odolnými mesozoickými a paleogenními sedimenty Západních Karpat, zatímco Ostravská pánev je vyplněna převážně neogenními a kvartérními sedimenty. Odolnost geologického podkladu a procesy, které na jeho tvarování působily, se podílely na utváření specifického reliéfu. Pro Beskydy je charakteristické rytmické střídání horských hřbetů a místy poměrně ostře zaříznutých hlubokých říčních údolí, Ostravská pánev má reliéf mírně zvlněný.

Klimatické poměry území jsou ovlivněny především vertikální členitostí reliéfu. Tento faktor spolu s otevřeností území k severu (Ostravská pánev) způsobuje značnou proměnlivost povětrnostních činitelů, specifickou v rámci celé České republiky (s výrazným vlivem ze severu). S rostoucí nadmořskou výškou teploty ubývá, poměrně často se vyskytují teplotní inverze a meteorologické stavy podmíněné místní konfigurací terénu (mikroklima). V severních částech (blízkých Ostravské průmyslové aglomeraci) tyto stavy způsobují místy nepříznivé rozptylové podmínky a hromadění exhalací z dopravy a hospodářské činnosti.

Rozložení srážek souvisí jak s výškovými poměry, tak se směrem převládajících vlhkých větrů a polohou území směrem k nim. Horské polohy jsou deštivější (o 30-60 %), než by jim příslušelo podle nadmořské výšky, což souvisí s nekrytou, nárazovou polohou nejvyšších beskydských hřbetů.

Současná říční síť je výsledkem složitého vývoje v třetihorách a čtvrtohorách. Hlavními vodními toky odvodňujícími území jsou Ostravice, Morávka, Lučina, Stonávka a Ropičanka. Všechny zmiňované toky se vlévají (přímo nebo prostřednictvím řeky Olše) do Odry. Rozkolísanost průtoků jednotlivých toků (podmíněná klimatickými a geomorfologickými vlivy a také působením člověka na krajinu) se projevuje čas od času povodňovými stavy, které působí značné hospodářské škody. Výraznými hydrologickými prvky podílejícími se na utváření charakteru krajiny jsou vodní nádrže Šance (na Ostravici), Morávka (na stejnojmenné řece), Žermanice (na Lučině) a Těrlicko (na Stonávce). Tyto vodní plochy plní úlohu zásobáren pitné i užitkové vody a mají i rekreační, retenční a další významné vodohospodářské funkce.

Tvářnost krajiny v prostoru je určována také vegetačním krytem. Původní vegetace, která se dochovala pouze v nepatrných zbytcích, byla v průběhu historie částečně nahrazena druhotnými lesy s poměrně homogenní skladbou dřevin a částečně ustoupila obytné zástavbě a plochám využívaným pro extenzivní zemědělskou výrobu (zejména živočišnou). Velká část území leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, četná jsou maloplošná chráněná území.