Hospodářství

Pobeskydí je horským a podhorským regionem, jehož hospodářský význam úzce souvisí s vývojem blízké ostravské průmyslové aglomerace. Když počátkem devadesátých let minulého století postihly Ostravsko vážné hospodářské problémy, důsledky pocítili lidé i ve venkovských obcích Pobeskydí.

Hospodářské problémy byly způsobeny souběhem několika procesů. Předně celý systém domácího hospodářství musel projít přeměnou centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku založenou na tržních principech. Zároveň se Ostravsko muselo, podobně jako jiné tradiční průmyslové regiony v bývalých socialistických státech, postižené strukturálními deformacemi, vypořádat s náhlým hospodářským propadem, jehož přímým důsledkem byl pokles celkové zaměstnanosti v jádru průmyslové oblasti i v jejím širším zázemí. Celý region byl dále znevýhodněn chybějícím dálničním napojením na růstové regiony, periferní polohou v rámci České republiky, horší vzdělanostní strukturou obyvatelstva, nižší kvalitou životního prostředí a nepříznivou image udržovanou sdělovacími prostředky.

Ve venkovských oblastech Pobeskydí byla situace o to obtížnější, že transformací procházelo (a stále ještě prochází) rovněž místní zemědělství. Původní zemědělská výroba byla orientována převážně na živočišnou výrobu. V horském typu reliéfu, kde klimatické podmínky, půda i reliéf snižují ekonomickou efektivnost rostlinné produkce na minimum, byla tato orientace účelná. Pouze v nižších polohách přiléhajících k prostoru Ostravské pánve převládala výroba smíšeného (živočišně-rostlinářského) typu. V období před rokem 1989 byla tato výroba soustředěna do relativně malého množství kolektivních farem (JZD, státní statky), které se vyznačovaly nízkou produktivitou výroby, což se projevilo po přechodu ekonomiky na tržní model fungování jejich zánikem (s určitými výjimkami). V současnosti jsou ekonomické subjekty podnikající v primárním sektoru nuceny orientovat se na tržně méně kritické komodity a plnit i alternativní funkce zemědělství (ochrana a tvorba krajiny apod.).

Sektor služeb navazuje na místní zemědělskou a průmyslovou výrobu a na soustředění obyvatelstva v sídlech. Koncentrace nabídky je závislá na velikosti sídel: venkovská sídla jsou charakteristická místy nižší nabídkou služeb (zejména pro obyvatelstvo), nabídka v sídlech městského typu je s ohledem na regionální podmínky uspokojivá. V závislosti na nutnosti změn hospodářské struktury, ale také na investičních možnostech místních podnikatelských subjektů se sektor služeb po r. 1989 pozitivně rozvíjel, ale v současné době se jeho rozvoj zpomalil.

Přestože podstatná část ekonomicky aktivního obyvatelstva nadále vyjíždí za prací do blízkých měst mimo vlastní území Pobeskydí, postupně se i v regionu prosazují nové, dynamicky se vyvíjející společnosti střední velikosti (např. SPETRA CZ s.r.o., LAKUM - AP, a.s., Optimont 2000 s.r.o., NORMA Frýdlant n. Ostr., spol. s r.o., EPOS spol. s r.o., TDS ZAMPRA, spol. s.r.o.). Velká investice je připravována v průmyslové zóně v Nošovicích, ve které hodlá investovat korejská společnost HYUNDAI.

Řešení nelehké situace venkovských oblastí lze spatřovat v další diverzifikaci ekonomických činností podnikatelských subjektů, mobilizaci potenciálu lidských zdrojů a většímu propojení místní a regionální ekonomiky s okolím (zejména ve vazbě na vnější poptávku). Zajímavou příležitostí pro oživení venkovských oblastí je rozvoj cestovního ruchu, navazující na využití místních přírodních zajímavostí, a využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie.